
Ahoj,nejprve bych vám velmi chtěla poděkovat za chválu u předchozího článku,vůbec sem jí nečekala.
Tak a je to tady,můj první článek do mého virtuálního deníčku,který vám s radostí sdělím.
Poslední dny a příjemné chvíle jarních prázdnin jsem především strávila s mojí milovanou maminkou.Jak všichni asi víte tak Ellie Goulding nazpívala písničku pro film 50 odstínů šedi.Není den kdy by u nás doma nehrálo očko.Postupně se nám tato písnička s mamkou líbila více a více až nás to inspirovalo k tomu,jít na 50 odstínů šedi do kina.Já jsem na tento film těšila již před premiérou ale nějak do té doby nebyla příležitost na ten film zajít až teď ;-)

pro ty kdo ten film neviděli a chtějí se překvapit jsou na konci odstavce spoilery
Film mě již od počátku vtáhl do děje.Vtipné rozhovory mezi Christianem a Anastasií.Počátky lásky.Krásná Anastasia a ještě krásnější Christian.Ten pocit štěstí mi naplnil celou.Ale co by to bylo za film,kdyby tu nebyla nějaká ta zápletka,Christianova temná část duše aneb jeho sklon k násilí a bojácnost doteků druhých (nevím jak bych to vysvětlila).Něchtěla bych být v kůži Anastasie kvůli jtomu.Vždycky rána a já málem brečela za ní.Ty pouta a provazy to bych asi nedala.Chrisitiana mi bylo taky líto,to kvůli jeho mamce a tak.Myslím že to dělá jenom kvůli tomu,že to jeho matka dělala jemu (jako mlátila ne to ostatní).Ke konci ta bolest toho filmu na mě dolehla a málem jsem i začala brečet u scénky s výtahem jak se loučí.
Kdybych to film měla schrnout určitě stojí za shlédnutí.Už se nemůžu dočkat dalších dílů!
Den poté jsme s mamkou naštívili druhé největší muzeum voskových figurín v Praze.Některé figuríny mě zklamali svojí nepodobností ale některé i potěšili.Ale Grévin je přece jenom lepší.
více fotek v celém článku




